Vzácný soubor zkamenělin ze slavné lokality Messel v Německu vystavuje od 6. ledna Moravské zemské muzeum v Brně. Zapůjčenou kolekci tvoří 125 fosilií ze slavné německé lokality Messel (stát Hesensko), a jde převážně o obratlovce včetně velkých savců. Ve všech případech jde o vzácně zachovalé originály.

Od poloviny 19. století na tomto místě probíhala rozsáhlá těžba živičných jílovců, která skončila v 70. letech minulého století. Dnes je lokalita vzhledem k unikátním nálezům zkamenělin pod přísnou ochranou organizace UNESCO. Samotná výstava Messel on Tour je dílem kolegů z Hessisches Landesmuseum Darmstadt, kteří mají odborný dohled na pokračující paleontologický výzkum.

Zkameněliny z Messelu, který leží nedaleko Frankfurtu nad Mohanem, jedinečně dokumentují raná stádia evoluce savců. Bylo zde objeveno na 45 jejich druhů (předchůdce dnešního koně, netopýři, vačice, lemurovití savci, hlodavci i primitivní mravenečník). Lokalitu proslavil i objev fosílie Darwinius masillae pokládaná za jednoho z prvních primátů tedy i vývojové větvě vedoucí k člověku. Vedle savců je lokalita věhlasná nálezy ptáků, krokodýlů, hadů, žab i hmyzu. Podle odborníků jde o jedinečný "archiv" života na planetě zemi před 47 miliony let.

Messel tak otevírá okno do historie Země krátce po zániku dinosaurů, kteří vyhynuli na Zemi před 65 miliony let a zanechali volné ekologické niky pro vývoj a diverzifikaci savců. Přeneseně je lokalita Messel nazývána paleontologickými Pompejemi.

Evropa tehdy byla ještě obklopená ze všech stran mořem. "Celosvětově panovalo oteplení a v celé Evropě bylo tropické klima s pralesy a bohatým životem," uvedla kurátorka Růžena Gregorová z geologicko-paleontologického oddělení muzea.

Návštěvníci výstavy uvidí dokonale zachované kostry ryb, žab, ještěrek, krokodýlů, hadů, želv, ptáků, a především mnoha savců. Právě savcům věnovali vědci velkou pozornost, neboť v Messelu mohli zkoumat raná stádia jejich evoluce. V síních brněnského Paláce šlechtičen lidé zhlédnou například zachovalé kostry předků primátů, lemurů, tapírů, prakoní, primitivních vačnatců či masožravců. Většina z nich vyhynula do konce třetihor. Jedním z unikátů a největších vzácností je dokonale zachovaná a jediná nalezená kostra mravenečníka, která se stala také symbolem celé výstavy.

Expozice je rozčleněna podle prostředí, v nichž živočichové žili - od jezerních vod přes mělčiny a pobřeží až po koruny stromů. Unikáty jsou ve všech skupinách druhů - mezi rybami jsou to například kostlíni a kaprouni, kteří se dodnes jako archaické vývojové typy vyskytují jen ve sladkovodních vodách Severní Ameriky. Zajímavostí je několik koster předchůdců koní, které dokumentují vývojová stádia druhu. Jde o učebnicový příklad Darwinovy evoluční teorie.

Dalším unikátem jsou pozůstatky obřího mravence, jenž mohl vážit až deset gramů, tedy více než mnozí současní kolibříci. Rozpětí křídel u samičky činilo až 16 centimetrů. V Messelu se našli jedinci, kteří zahynuli během svatebního letu.

Hornorýnská oblast byla v období eocénu sopečně aktivní a díky tomu tam vzniklo několik kráterů. Jeden z nich zaplavila voda a vzniklo v něm malé, ale velmi hluboké jezero. Postupně se stalo domovem mnoha živočichů, stejně jako okolní deštný prales. Na dně jezera se vytvořila z řas, hub, jílu a rostlinných zbytků silná vrstva bahna. Z bahna postupně vznikly slavné messelské živičné břidlice s pozůstatky živočichů, kteří v hlubších vrstvách jezera s nízkým obsahem kyslíku z různých důvodů zahynuli.

Organizátoři výstavu doplnili o interaktivní prvky. Výstava je také první expozicí Moravského zemského muzea doplněnou podrobnými informacemi v QR kódech, umožňujících přenos získaných dat do vlastních smart zařízení. Majitelé chytrých mobilních telefonů tak mohou své přístroje využít jako zvukové průvodce. Celá výstava je pokryta bezdrátovým internetem. Plán výstavy, ale také jednoduchou počítačovou hru, najdete na webových stránkách messel.mzm.cz

Kde: Moravskoslezské muzeum, Palác Šlechtičen, Brno
Kdy: od 6.1.-7.4. 2012
Otevřeno a cena vstupného: kompletní info najdete zde
Doporučeno: pro děti od 4 let

Foto: archiv Moravskoslezského muzea