Stojí za to vytvořit si vždy na začátku roku, ať už se svým dítkem nebo třeba i sami, vlastní kalendář – může se týkat více rodinných akcí, anebo událostí a svátků udávajících rytmus životu v domácnosti. Záleží na každé rodině, jaký typ kalendáře si chce vytvořit - možností je mnoho od nejjednoduššího až po ten více promyšlený, odtrhovací, z velkého papíru pokrytého volnější dětskou kresbou či naopak kolonkami.

Náš domácí kalendář má tvar kruhu. Měl by nám spíše připomínat rytmus jednotlivých svátků a rituálů v rámci přírodního „cyklu" roku. Jeho současná podoba krystalizovala po několik let. Nejprve jako orientační barevný kruh, později jako kruh doplněný barevnou kresbou a letos jako kruh pokrytý koláží obrázků z časopisů.

Kalendář nám visí na lednici a jednotlivé události je možné připomínat si obrázky nalepenými na magnet, vkreslováním nebo vybarvováním. Jednotlivé svátky je možné zvýraznit čarou s popiskou.

Kalendář je například možné pojmout jako velký obrázek inspirovaný těmito lidovými hádankami:
Strom s třistapětašedesáti lístky a dvaapadesáti kvítky nedělemi – co je to?
Dvanáct čápů, dvaapadesát koroptví, třistapětašedesát ptáků, jedno vejce snesli – co je to?

Co budete potřebovat: papír, pastelky, nůžky, obrázky z časopisů.

Významné svátky:
1. leden - Nový rok
6. leden - Tři králové
od 7. ledna do 21. února je letos časem Masopustu
2. únor – Hromnice (Svátek Hromnice původně souvisel se slovanským hlavním bohem hromu a blesku Perunem, který ohlašoval jeho příchod „po zimním spánku". S příchodem křesťanství byl nahrazen původní význam Hromnic v katolický svátek Uvedení Páně do chrámu, dříve též Očišťování Panny Marie.)
14. únor – sv. Valentýn (Svátek má tradici především v anglosaských zemích, kdy je každoročně 14. února slaven jako svátek lásky a náklonnosti mezi partnery. Je to den, kdy se tradičně posílají dárky, květiny, cukrovinky a pohlednice s tematikou stylizovaného srdce, jako symbolu lásky. Obdoba našeho 1. máje)
22. únor – Popeleční středa (V římskokatolickém liturgickém kalendáři je Popeleční středa prvním dnem postní doby.)
25. březen – Smrtná neděle (V tuto dobu se vyhání zima. Vztahuje se na tuto neděli slovanský zvyk vynášení smrtky, jehož původ je v pohanských dobách, kdy byl spojen s koncem zimy a počátkem jara.)
1. duben - Květná neděle (Je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše). V tento čas se také trhají kočičky.
6. duben – Velký pátek (Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.)
9. duben – Velikonoce – Pondělí velikonoční (Jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem, neboť jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.)
30. duben – Pálení čarodějnic (Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc z 30. dubna na 1. květen se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.)
1. květen – 1. máj či Svátek práce (Je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. U nás je především slaven jako lásky čas, kdy se schází milenci a mají se políbit pod rozkvetlou třešní, aby jim láska vydržela. V podvečer 1. máje se také vypravují chlapci do lesa, aby usekli stromek a udělali z něj do rána staročeskou májku, tradiční symbol jara. Stromek oklestí a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Celou noc májku hlídají, aby ji někdo neodříznul a neukradl. Kromě těchto májek, co stojí na každé návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky i před domy jednotlivých dívek. Májové oslavy už nejsou jen záležitostí vesnice, ale pronikly i do měst. Známy jsou tradiční jarní studentské slavnosti – majáles.)
12. - 14. květen – Tři zmrzlí muži – Pankrác, Servác a Bonifác (Ve spojení římskokatolického kalendáře s meteorologií je svatý Pankrác první ze tří „zmrzlých / ledových mužů", v lidové pranostice vyjadřující severní až severozápadní proudění vzduchu s teplotami ještě pod bodem mrazu.)
13. květen – Den matek (Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů.)
5. červenec – Svátek Cyrila a Metoděje (Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří přišli na Velkou Moravu v roce 863 a přinesli vzdělanost, křesťanství a prosadili staroslověnštinu.)
23. srpen – Dožínky (Dožínky jsou slavnost pořádaná jako oslava ukončení žní - sklizně obilí).
2. listopad – Dušičky (Vzpomínka na všechny věrné zesnulé - je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.)
11. listopad – sv. Martin (Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení jak se patří.)
30. listopad - sv. Ondřej (Tento je pro církev velmi významným dnem, neboť krom oslavy svatého Ondřeje začíná liturgický rok – oslavuje se v Římě od 6 století. V lidových zvycích, nesouvisejících s liturgickými oslavami je to den, který je považován za nejlepší den v roce na věštění a navíc vlastně den, kdy se pro děti připravují adventní kalendáře bez ohledu na to, který den vlastně advent začíná, protože dětské adventní kalendáře z obchodů mají pouze 24 okének - od 1. prosince do Vánoc.)
Od 2. prosince - čas Adventu (Je začátek liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času.)
24. - 26. prosince - Vánoce - Štědrý den (Je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.)
31. prosinec - Silvestr

Autorka článku: Eva del Risco Koupová